U klasické ploché střechy se střešní skladba skládá z vrstev zabudovaných, a z vrstvy závěrné (vlastní hydroizolační plášť).
Zabudované vrstvy jsou méně exponovány, jsou však přístupné pouze demontáží střešní skladby. Měly by proto být provedené z kvalitních materiálů. Proto chcete-li mít střešní skladbu dlouhodobě plně funkční, je dobré řídit se následujícími pravidly:

• je-li ve skladbě střechy asfaltový pás, použijme pás modifikovaný syntetickými kaučuky. Oxidovaný pás časem popraská.
• polystyren není objemově stálý. Počítejme, že se zmenší o cca 0,5% (což znamená rozestoupení mezer mezi deskami polystyrenu o cca 5 mm). Pro alespoň přerušení tepelných mostů je nutné skládat více vrstev na vazbu.
• je-li použit polystyren, nepoužívejme asfaltová či obdobná lepidla obsahující organická rozpouštědla. Mohou způsobit následnou sublimaci polystyrenu. Používejme lepidla polyuretanová.
• minerální vlna je objemově naprosto stálá, difúzně otevřená, zvuk pohlcující, nehořlavá – a citelně dražší než polystyren. Musí být použita těžká, tvrzená, pochozí, určená pro ploché střechy.

Závěrný hydroizolační pás bývá plně vystaven povětrnostním vlivům. Degradují jej především sluneční záření a neustálé změny teplot. Vlivem slunečního záření se povrch pásu zvolna mění v prach. Degradace postupuje rychle především u folií z PVC. Poměrně rychlým vyprcháváním změkčovadel se folie smršťuje, získává pnutí, křehne, stává se nesvařitelnou. Navíc především méně kvalitní PVC folie slunce mění v prach – ve své praxi běžně chodím po PVC střešních pláštích, kde již vrchní část folie zmizela a je obnažena nosná vložka.
Zcela jinou kvalitu nabízejí polyolefinové folie. Počáteční (deklarované) vlastnosti jsou obdobné jako u PVC folií. Polyolefinové folie ale neobsahují změkčovadla, nesmršťují se, nekřehnou, jsou UV vysoce stabilní. A hlavně – jsou trvale svařitelné, tedy opravitelné.
Ze své praxe vím, že ani po 17 letech provozu nejsou na protiskluzovém povrchu polyolefinové folie žádné známky degradace UV zářením, dokonce i lesk zůstal prakticky stejný jako u nové folie.

Je-li závěrný hydroizolační pás v přitěžované střeše chráněn balastem (obvykle kačírek, nebo betonové dlaždice, na terasách i dřevěné rošty), nepůsobí na něj UV záření. Musí být ale před těžkou vrstvou dokonale ochráněn. Časté je celoplošné použití syntetické textilie a kačírku. V tuzemských podmínkách však neprší voda – ale řídké bahno. A syntetická textilie je dokonalý filtr, který propustí pouze vodu. Za několik let budete mít na střeše vegetaci. PVC folie stárnutím přestávají být odolné kořenovým systémům, a rostliny ji rozloží rychleji než slunce. Polyolefinové folie jsou vůči kořenovým systémům vysoce odolné. Za vhodnější balast považuji betonové dlaždice na podložkách. Mechanická ochrana folie je pouze pod podložkami. Voda po povrchu folie volně protéká, podstatnou část bahna splaví. Bahno a rostliny – především mechy – se budou držet pouze kolem podložek.
V inverzních střešních pláštích je vlastní hydroizolační vrstva až pod tepelnou izolací. Hydroizolační folie je tedy chráněna před UV zářením, a je v poměrně konstantní teplotě bez teplotních výkyvů. Odborníci argumentují, že touto eliminací UV záření a teplotních extrémů dojde k prodloužení životnosti folie. Ono ale také platí, že folie je přestěhována do stálého mokrého tepla, čili ideálního prostředí pro mikroorganismy. A ty především PVC folie rozežerou rychleji než slunce. Z vlastní praxe vím, že necelé 3 roky stará PVC folie uložená pod 16cm extrudovaného polystyrenu byla téměř nesvařitelná.

V 60. letech byly na trh uvedeny folie na bázi OCB (ECB) (Ethylen (Olefin)-Copolymer-Bitumen), jež na rozdíl od PVC folií neobsahují změkčovadla, vynikají mechanickou tuhostí a mimořádně dlouhou životností. Koncem 80. let začala být používána jejich vyspělejší varianta neobsahující bitumen: polyolefinové folie (TPO, FPO). Po necelých 30 letech praktického provozu TPO (FPO) folií lze považovat za ověřené, že životnost TPO (FPO) folií je ještě delší než u ECB folií. Zde je odkaz na dva dokumenty o laboratorních zkouškách starých ECB folií ze střech realizovaných koncem 60. let. Obě střechy jsou (leden 2017) v provozu doposud:

Drobná poznámka na závěr. Snahou montážní firmy bývá kvalitně a ochotně zhotovit střechu z materiálů s krátkou životností. Poté je předpoklad, že za nějakých 15-20 let budete tuto montážní firmu živit znovu.